Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Budování třídního kolektivu prostřednictvím dramatické výchovy
Lávičková, Michaela ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na sledování vlivu metod a technik dramatické výchovy na budování třídního klimatu dané třídy 4. ročníku základní školy. Zkoumá a zjišťuje práci v kolektivu a napojení vazeb na novou třídní učitelku. U vybraného žáka bude konkrétně charakterizovat jeho chování a vztah ke spolužákům. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje vymezení a pojmy dramatické výchovy, dále se věnuje terminologii z oblasti klimatu školní třídy, ale také přístupů. Dále bude představen odborný pohled na charakteristiku žáků mladšího školního věku, kteří jsou hlavními subjekty realizace praktické části. V praktické části je nejprve popsáno a blíže představeno prostředí a třída, se kterou je dále pracováno. V této části je pozornost zaměřena na sledování vlivu metod a technik dramatické výchovy pro tvorbu pozitivního a bezpečného klimatu školní třídy. Součástí praktické části je reflexe jednotlivých lekcí a celkové zhodnocení všech odučených lekcí. V závěru své práce je shrnut její obsah a autorčino osobní vnímání vlivu metod a technik dramatické výchovy na budování pozitivního třídního klimatu ve výchovně vzdělávacím procesu.
Vedení adaptačního kurzu žáků středních škol třídním učitelem
Palicová, Petra ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Vedení adaptačního kurzu žáků středních škol třídním učitelem Palicová Petra 2022 ABSTRAKT Diplomová práce se věnuje problematice vedení adaptačních kurzů na středních školách. Hlavním tématem je vedení kurzů samotnými třídními učiteli tak, aby byl kurz přínosem pro kolektiv, komunikaci a celkovou atmosféru výuky. Adaptační kurz je zde chápán jako jeden z prostředků, kterými lze napomoci školní kázni a jeho vhodná forma vedení má pozitivní vliv na výuku. V praktické části je popsán výzkum, jehož cílem byla analýza procesu tvorby a realizace adaptačního programu na středních školách, se zřetelem k roli třídního učitele. Zvolen byl kvantitativní výzkum, metodou sběru dat byl dotazník vlastní konstrukce. Formulovány byly tři hypotézy, k jejichž ověření byl zvolen chí-kvadrát. Výzkumný soubor tvořili třídní učitelé středních škol. Součástí práce je i doporučení pro optimální přístup třídních učitelů k adaptačnímu programu na střední škole.
Spolupráce rodiny a školy u žáků s potřebou podpůrných opatření z pohledu pedagogů
Kaštánková Pecháčová, Michaela ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce Michaely Kaštánkové Pecháčové "Spolupráce rodiny a školy u žáků s potřebou podpůrných opatření z pohledu pedagogů" pojednává o problematice spolupráce školy a rodiny. Je rozdělena na část teoretickou, kde jsou popsány funkce rodiny a školy, formy spolupráce, komunikace mezi oběma stranami. Dále úlohy výchovného poradce a třídního učitele. Teoretické poznatky jsou především z oborů pedagogiky, psychologie, didaktiky a speciální pedagogiky, dále z profesních zkušeností. Další částí této diplomové práce je výzkum. Je rozdělen na dvě části. První část se věnuje činnosti výchovného poradce v období distančního vzdělávání, a druhá část zkoumá názory pedagogů na problematiku spolupráce rodiny a školy na základní škole využitím kvalitativního výzkumu s pedagogy a následně jejich analýza. Klíčová slova: pedagogika, spolupráce, psychologie, komunikace, rodina, žák, škola, výchovný poradce, třídní učitel, problémový rodič
Začínající učitel na 1.stupni ZŠ
Hroudová, Veronika ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku uvádění začínajících učitelů 1. stupně základní školy do praxe v současných českých školách. Definuje požadavky úspěšného začlenění nového učitele, stejně tak naznačuje možné standardní postupy, metody a řešení a posuzuje možnost jejich využití ve školském prostředí. Přibližuje typické pracovní podmínky ve školách, popisuje roli uvádějícího učitele a smysl této role. Dále se zabývá problematikou funkce třídního učitele vykonávané začínajícími učiteli základních škol. Úkolem praktické části je zjistit, s jakými pedagogickými činnostmi mají začínající učitelé problémy. V rozhovorech se zkušenými učiteli jsme se snažili objasnit, zda v době jejich začátků měli stejné problémy jako současní začínající učitelé a zajímalo nás na jaké dovednosti a znalosti by měli být studenti pedagogických fakult lépe připravováni. Klíčová slova začínající učitel, uvádějící učitel, třídní učitel, vzdělávání učitelů, profesionální kompetence
Sebepojetí žáka mladšího školního věku se specifickými poruchami učení
Šrůmová, Zuzana ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce nabízí pohled na sebepojetí dětí mladšího školního věku se specifickými poruchami učení. Na devíti konkrétních příkladech dokládá, jaké faktory ovlivňují budování sebepojetí a jak se vyvíjely jednotlivé osudy sledovaných dětí. Teoretická část v propojení vývojové psychologie, sociologie a pedagogiky staví pojmový a myšlenkový základ, spočívající v charakteristice dítěte mladšího školního věku především z hlediska jeho smyslového, kognitivního a emočního vývoje, vývoje a způsobu budování sebepojetí člověka, resp. dítěte, a komplexního pohledu na specifické poruchy učení. V praktické části jsou popsány kazuistiky devíti žáků, které autorka měla možnost po dobu dvou let sledovat a pozorovat jejich vývoj. Jedná se o 9 žáků pátých tříd (7 chlapců a 2 dívky) na jedné škole. Práce podává podrobný pohled na sféry úspěchu těchto dětí, jejich pojímání sebe sama, pozici v kolektivu a jedinečnost jejich příběhu a osobnosti.
Role asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání v podmínkách vybrané základní školy
Slavíčková, Růžena ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Role asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání v podmínkách vybrané základní školy, je na základě výzkumného šetření, které se skládá z analýzy dokumentů školy, zúčastněného pozorování a strukturovaných rozhovorů zjistit, které aspekty inkluzivní pedagogiky jsou naplňovány na vybrané základní škole. Dále na základě rozhovorů s asistenty pedagoga a vybranými učiteli v konkrétní základní škole je cílem zjistit, jak probíhá spolupráce mezi vybranými pedagogickými profesemi a zda tato spolupráce vyhovuje požadavkům inkluze, které jsou stanoveny dle studia odborné literatury. Teoretická část je rozdělena na několik oblastí. Hlavním zastřešujícím tématem je inkluze. Dalšími oblastmi jsou účastníci inkluze žák se speciálními potřebami, asistent pedagoga a učitel. Praktická část je rozdělena do pěti etap. Etapy obsahují zúčastněné pozorování, rozhovory s vybranými asistenty pedagoga, učiteli, třídními učiteli a analýzu dokumentů základní školy. Výstupem práce je ucelený obraz pojetí inkluze na vybrané škole, zaměřený primárně na spolupráci, a doporučení pro vybranou školu. Klíčová slova inkluze, asistent pedagoga, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, učitel, třídní učitel
Začínající učitel ve funkci třídního učitele
Steiningerová, Iva ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začínajících třídních učitelů 1. stupně základní školy a jejich uváděním do praxe. Cílem práce je analyzovat, jaké profesní kompetence potřebuje absolvent Učitelství pro 1. stupeň ZŠ pro funkci třídního učitele v rovině teoretických zdůvodňování a v rovině praktických znalostí a dovedností. Pojednat a argumentovat koncepci přípravy na třídnictví v pregraduální přípravě. Zkoumá osobnost učitele a jeho proměny v rámci historického kontextu. Přibližuje historický vývoj vzdělávání učitelů a jeho současnou situaci v České republice. Zabývá se modelem profesního standartu, představuje profesní kompetence primární školy a standart učitelů. Na třídního učitele nahlíží z různých úhlů pohledu. Zabývá se jeho náplní práce, činnostmi, které má vykonávat, jeho povinnostmi a kompetencemi. Definuje pojem profesní etika a etický kodex učitele. Tento dokument stanovuje profesní normy, hodnoty a odpovědnost, kterou přijímá každý pedagog ve svém povolání. Hlavním úkolem praktické části bylo porovnání výsledků dotazníku a rozhovorů s analýzou mých zkušeností z pohledu profesních kompetencí a kompetencí třídního učitele. V této části byly využity výzkumné metody, rozhovor, dotazník a analýza svých zkušeností. Podařilo se vysledovat, které činnosti z náplně práce učitele dělají...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.